Náš pejsek Benžík
Náš pejsek Benžík je nejkrásnější. To si vždycky myslí každý páníček, protože svého pejska nejlépe zná a umí rozlišit jeho nápady a lumpárny.
Dnes ráno jsem šla do práce o hodinu dříve, než jindy. To znamená, že jsem Benžíka i dříve vzbudila - koukal po mně, myslel si, že jdu jen na záchod, vždyť je ještě noc ! Když jsem šla kolem něho zpátky, nastavil mi bříško - jak ležel na boku, jen zvedl přední tlapičku a naznačil, kde chce pošimrat. Pak pozoroval, co budu dělat.
Za chvíli se zvedl a přišel za mnou do koupelny - už mu to bylo podezřelé. Jen ještě koukal na jedno oko a pořád nevěděl, jestli se má probudit.
Když zjistil , že jsem si oblékla "psí" kalhoty - už se začal chystat, že jdeme ven. Sice se zatvářil naštvaně, když jsem vzala jeho kabátek, ale nechal si ho obléci s vidinou venkovního čuchání.
"Jdeme za pejskama? "- je moje otázka , když se spolu chystáme ven.
Jak to Benžík slyší, natočí hlavičku na stranu a zvedne malinko levé ucho :-)). Je hrozně srandovní. Ještě se mu na nosíčku postaví chloupky a nějak zakulatí oči. Zkrátka se zatváří. Má úžasnou mimiku, asi má i obočí, kterým dotvoří svůj momentální výraz.
Řeknu to ještě jednou, abych si užila opětovného výrazu. Těší se, ale jakoby se zatím ještě ptal - fakt půjdeme ven? Takhle brzo?
Nasadím mu kšíry. Zvedne přední tlapičku, počká, až mu je navlíknu, pak zvedne druhou, a počká na jejich zapnutí. Pak už mu nevadí.
Venku
- venku to je potom tak, že mě táhne na svá oblíbená místa. Jdeme většinou tam, kam chce on. Má už nacvičené určité trasy, kde je hodně čuchání po cizích pejscích. Když spěchám a snažím zkracovat navyklé okruhy, zjevně nesouhlasí. Pevně se postaví a zapře se proti vodítku, dívá se na mě, a upřeným pohledem mi říká - jdeme tady, tady je to lepší. Většinou vyhraje.
Náhledy fotografií ze složky Benžíkova fotogalerie